Stát podporuje startupy jako nikdy dřív

Z častých stesků by se mohlo zdát, že stát sice rád mluví o modernizaci ekonomiky, ale nic moc pro ni nedělá. Realita je přitom nadějnější, alespoň pokud jde o startupy. V posledních letech se rozjelo hned několik projektů, které by mohly podpořit jejich rozvoj. Nejviditelnější je několikamiliardová finanční injekce, kterou stát mezi mladé inovativní firmy rozdělí. O těchto projektech ale jako by vláda snad ani nevěděla – alespoň o nich téměř nemluví. Pomoc startupům se objevila mezi právě zveřejněnými prioritami (vládních) Pirátů pro zbývající měsíce volebního období. Chtěli by dotáhnout zákon o zaměstnaneckých akciích nebo zjednodušit příchod kvalifikovaných lidí ze zahraničí. Počátky státních pokusů o péči o startupy jsou ale překvapivě mnohem starší.

První startupový fond, který by spravoval soukromý investor a posílal peníze do začínajících firem, se stát snažil spustit už před více než deseti lety. Nakonec ale z projektu sešlo a myšlenka na vstup státních peněz do startupového světa na mnoho let usnula. Podpora této části ekonomiky se pak omezila na různé typy programů, které například pomáhaly českým startupům s expanzí do zahraničí nebo s právními otázkami v rané fázi podnikání.

Nakonec ale došlo ke znovuzrození myšlenky kapitálové injekce. Nejprve opatrnými krůčky: Už od roku 2017 v Česku působí projekt ESA BIC, který se zaměřuje na podporu firem zabývajících se technologiemi spojenými s vesmírem. S mladými firmami spolupracuje ve formě inkubace, radí jim tedy s procesními záležitostmi nebo s propojováním s odpovídajícími byznysovými partnery. ESA BIC funguje ve spojení s Evropskou kosmickou agenturou a je dosud aktivní.

Významné milníky přišly v posledních dvou letech

V roce 2022 odstartoval program Technologická inkubace, který navázal právě na ESA BIC, rozšířil však své zaměření i na další obory. Nově se tak o podporu, na kterou bylo ze státního rozpočtu vyčleněno 680 milionů korun, mohly hlásit startupy například z oblasti umělé inteligence, mobility, zelených technologií nebo ty zaměřené na využití pokročilých materiálů.

Za projekty ESA BIC i Technologickou inkubací z velké části stojí CzechInvest, státní agentura pro podporu podnikání a investic, která se v posledních letech na podporu startupového světa zaměřila mnohem silněji než dřív. „Technologická inkubace je nejambicióznějším programem podpory začínajících podniků v Česku,“ chlubí se CzechInvest ve výroční zprávě za loňský rok. Za dva roky jeho provozu se do programu přihlásilo přes tisíc projektů, uspělo kolem devadesáti z nich.

Vrchol státní podpory startupového světa ale teprve přijde

Částku 3,3 miliardy korun z Národního plánu obnovy (NPO) si mají rozdělit soukromé investiční fondy. Peníze půjdou například na startupy pocházející z českých univerzit, které pracují s umělou inteligencí, do investic v rané fázi existence firem a na další, zatím neupřesněné účely. Správce těchto peněz vybírá ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Evropským investičním fondem (EIF), který má s tímto formátem spolupráce bohaté zkušenosti z mnoha zemí EU.

Ani tím ale stát se startupy nekončí. Česko se také rozhodlo připojit k iniciativě Severoatlantické aliance (NATO), jež založila inovační fond. Ten bude mít na podporu startupů zaměřených na technologie využitelné v armádě celkově miliardu eur. Česká vláda přispěla 34 miliony eur, tedy zhruba 860 miliony korun. NATO v Praze navíc spustí svůj inkubátor známý pod zkratkou DIANA, který se bude věnovat podobně laděným startupům. Provozovat jej bude opět CzechInvest.

Pokud bychom sečetli všechny vyjmenované aktivity, vyjde nám, že Česko z peněz státního rozpočtu a unijních fondů během následujících let pošle na podporu startupů zhruba pět miliard korun. Takto velké prostředky český stát přímo na pomoc mladým a inovativním firmám nikdy v minulosti neuvolnil. Je tak trochu s podivem, že se tím vládní představitelé, kteří dokola opakují fráze o „ekonomice s vysokou přidanou hodnotou“, téměř nechlubí.

Nejde ale jen o finanční injekce, někteří vládní politici se snaží protlačit i další změny, které by mohly české startupové scéně pomoci v životaschopnosti. Jde například o zaměstnanecké akcie. Legislativní úprava z loňského podzimu se sice příliš nepovedla a startupisté s ní nebyli spokojení, letos by ale mělo dojít k další změně, kterou prosazují například Piráti nebo ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová z TOP 09.

Ministryně má ambici změnit i podmínky pro přenos vědeckých výsledků z českých univerzit do praxe. V českém prostředí je stále jen velmi raritním jevem, když vznikne komerční firma na základě akademické práce. Langšádlová chce také zjednodušit daňové odpočty pro firmy, jež mají vlastní komerční výzkum a vývoj. I to by teoreticky mělo podpořit přechod k modernější ekonomice. Ani o těchto krocích ale není z vládních řad příliš slyšet. Piráti by kromě zaměstnaneckých akcií do konce volebního období chtěli ještě zjednodušit možnosti příchodu kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Mnozí z nich by mohli zamířit právě do startupů.

Není jisté, že všechny tyto koncepty a plánované projekty stoprocentně vyjdou, aktivita státu na tomto poli by si přesto zasloužila alespoň nějakou pozornost, jakkoli jde v řadě případů o iniciativu předchozích vlád a jiných politických garnitur. Přesto je nepochopitelné, že v době, kdy veřejná debata o proměně ekonomického modelu země vrcholí, není téměř žádný vládní politik schopen shrnout, co v této oblasti stát dělá. Navzdory reakcím části byznysu, podle níž stát nemá do trhu co zasahovat, je ale třeba ocenit alespoň snahu a také její strategické zaměření. Třeba se o tom někdy dozvíme i přímo a konkrétně od některého z ministrů a v „hlavním vysílacím čase“.