Index strachu proťal fatální
meze, dříve to nakoplo trhy

Wall Street zažila v dubnu jev, který v minulosti obvykle startoval dlouhodobý burzovní blahobyt. Navíc v intenzitě, kterou parket nezaznamenal přinejmenším za poslední čtvrtstoletí. A totiž extrémně rychlý nástup paniky, který v posledních desetiletích prakticky nemá obdoby. Index strachu VIX, který slouží jako nepsaný benchmark burzovních neuróz, totiž během posledního týdne skokově rostl až o 109 procent. Více koncentrovaný poryv hrůzy přitom Wall Street zažila jen na startu pandemie a na počátku velké finanční krize. Historie přitom ukazuje, že jsou takové okamžiky spojené s budoucími růsty.

„Investoři netuší, jaké budou další kroky USA a dalších zemí. Proto se zvýšila poptávka po zajišťovacích nástrojích proti pádu trhu. To zvedlo hodnoty VIX. Zvýšená volatilita cen i vyšší hodnota VIX v nejbližších dnech určitě přetrvají, jelikož obchodní válka zdaleka není u konce," uvádí ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Vysoké hodnoty indexu VIX, se kterými jsou spojeny extrémní výkyvy vývoje cen akcií, by podle něho pomohlo snížit rozhodnuti Trumpa odložit zavedení cel nebo jejich zrušení, pokud budou ostatní země souhlasit s jeho podmínkami. „Pro dlouhodobé investory se nic nemění. Nižší ceny akcií by dokonce mohli využít pro mírné navýšení objemů nákupů," dodává Tomčiak.

Podle statistik šéfa výzkumu v americké Pension Partners Charlieho Bilella je okamžikem, který v rekordním čase zaplavil trhy strachem, počátek pandemie covidu. Tehdy vyletěl index VIX v závěru února během týdne až o 135 procent vzhůru. Nyní VIX zažil začátkem týdne svůj největší jednodenní růst, a to právě od pandemie. Evropský protějšek amerického indexu strachu vStoxx pak narostl v rámci jednoho dne dokonce nejvíce od krizového roku 2008.

Druhým dramatickým okamžikem byl pak letní burzovní krach v Číně v roce 2015, který vyděsil investory hrozbou silného ochlazení globální ekonomiky. Třetí nejsilnější moment hrůzy nastal počátkem května 2010 a souvisel jednak s nástupem řecké dluhové krize a posléze i legendárním Flash Crashem, kdy vinou selhání algoritmického obchodování propadl akciový index S&P 500 během pár minut o zhruba devět procent.

Všechny zmíněné situace přitom představovaly solidní východisko pro budoucí růst. V roce následujícím po takto hrůzyplném okamžiku totiž S&P 500 vystoupal v průměru zhruba o dvacet procent výše, ve dvouletém horizontu pak posílil dokonce o více než třicet procent. Jak navíc vyplývá ze statistik Sentimentrader, týden poté, co index strachu historicky protnul metu 45 bodů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy jak se děje začátkem tohoto týdne –⁠⁠⁠⁠⁠⁠, byla Wall Street v deseti případech z dvanácti v plusu, a to řádově o několik procent.

Obdobně pak ještě delší časové řady vypovídají, že silný pokles indexu S&P 500 byl v historii spojen s jeho následným výrazným nárůstem ve střednědobém horizontu. Historická data od roku 1950 ukazují, že zhodnocení v následujícím roce bylo v průměru přes 20 procent a v následujících dvou letech po vytvoření dna korekce bylo zhodnocení na úrovni 40 procent.

Tímto směrem by ostatně ukazoval poslední vývoj trhů, které vydýchávají prožité drama a mírně rostou. Index strachu VIX je zhruba o deset procent níže než na svém pondělním vrcholu. Prozatímní účet za burzovní drama je přitom extrémní a podle výpočtů Conseq Investment Management činí kolem patnácti bilionů dolarů. To je hodnota odpovídající výstupu české ekonomiky téměř za padesát let.

Hodnoty VIX jen několik bodů pod 45 jsou nicméně vysoké a svědčí o silných obavách investorů z příštích týdnů. Index VIX obecně měří očekávané výkyvy v cenách akcií v horizontu jednoho měsíce, hranice mezi klidem a neurózou je přitom kolem dvaceti bodů.